Má poezie pro Vás

Milí přátelé,
je to už dávno, kdy jsem začal psát moje první básničky.
Všechny končili v zásuvce mého psacího stolu.
Ispirace pořád přicházela a já jen psal a psal až jsem nabral odvahu a vydal jsem básnické sbírky „En passant“ a „In medias res“ a nahrál CD „Krédo“.

Zpět na úvodní stránku    

Výběr mé poezie

APOKALYPSA

Zas padá voda na Zemi
a zaplavuje pole,
dělá si průrvy hrázemi,
nechává břehy holé

a spoušť a hrůzu, paniku.
Nezbyly ani keře.
Už nelze vzíti za kliku,
když uplavaly dveře.

Chceš okna zavřít v úděsu
a půlka domu schází,
stěny podobny útesům
a hory bahna v mlází.

Tvé oči v slzách topí se
a hrůza kolem chodí.
Vše s děsným třeskem hroutí se,
kalem se lidé brodí

až po pás, plavou zděšeně,
na střechách vidí spásu.
Zůstal jen obraz na stěně –

- torzo minulých časů,
výkřik do hrůzy povodně.
Toť vše, co zbylo z bytu ?
Jiní jsou na tom podobně,
za život děkují tu,

že dopřáno jim chytit dech
i když jsou prázdné dlaně,
že mohou stoupat po schodech
a zírat na ty pláně,

co od včerejška mořem jsou,
jen koráby tu chybí.
Je všechno cítit hnilobou,
tu a tam zbytky rybí

a plno racků křičících,
mračna komárů strašná
a lidských hyen vyjících
a bláta plná kašna

a místo srpů v obilí,
plovoucí ropná skvrna,
kostely jako mohyly
a topící se srna.

Po domech jenom holá pláň.
Řeka se valí vískou…
To příroda si bere daň
za zášť a zlobu lidskou !


Zpět na úvodní stránku    

Mé životní krédo

“Kdyby Ti někdo měl bránit v Tvé svobodě,
sraž ho se schodů...
i kdy by to byl tvůj vlastní otec...”

Tato slova mi jednou dávno řekl můj tatínek. Byl to člověk dobrotivý, laskavý, měl bohatého lidského ducha a silný smysl pro spravedlnost...
Ta silná slova myslel naprosto vážne...

Zpět na úvodní stránku