Má poezie pro Vás

Milí přátelé,
je to už dávno, kdy jsem začal psát moje první básničky.
Všechny končili v zásuvce mého psacího stolu.
Ispirace pořád přicházela a já jen psal a psal až jsem nabral odvahu a vydal jsem básnické sbírky „En passant“ a „In medias res“ a nahrál CD „Krédo“.

Zpět na úvodní stránku    

Výběr mé poezie

MODLITBA

Pane můj, spas mou duši, co utápí se v hříchu...
I když dělám, co se sluší, přec´ vyčítáš mi pýchu.
Můj Pane, pokorně prosím a činím už roky.
Sděl čím onu pýchu zkosím, nasměruj moje kroky.
Skutky Tvé s úctou sleduji, však v rozpacích se topím,
pokoře, Pane, sděluji a oči studem klopím.
Ne pýcha, ale poznání, že měříš dvojím metrem...
Korouhví točíš na báni a ženeš písek větrem.
Jak věřit v Tebe, Pane, mám, když všude jenom sliby.
Namísto slasti samý klam a mně vyčítáš chyby.
Jak říct těm, co v nemoci už nenalezli cestu:
Že se jim chystáš pomoci?
Že nemoc rovna trestu?

Jak složité je modlit se, vytrvat v pevné víře...
Když rány pálí velice a k zemi tlačí kříže.
Smích mocných k uším proniká, cit prodán za poklady.
Neztrestáš přísně viníka, k dobrým se točíš zády.
Tak ptám se, proč to, Pane můj, že jedněm steleš slámu...
A druhým zase plíseň, hnůj, živíš je v sebeklamu.
Prý možná potom, v očistci, se bědný dočká pocty.
Dnes má jen v Bibli počíst si, za víno píti octy.
Do prachu cesty dát se v běh, dráti se trním, hložím...
Šplhati strmě po schodech a doufat v pravdu Boží.
A v to, že melou Boží mlýny sic pomalu, však jistě.
Už dosti bylo naší viny, dej čistému vše čisté!


Zpět na úvodní stránku    

Mé životní krédo

“Kdyby Ti někdo měl bránit v Tvé svobodě,
sraž ho se schodů...
i kdy by to byl tvůj vlastní otec...”

Tato slova mi jednou dávno řekl můj tatínek. Byl to člověk dobrotivý, laskavý, měl bohatého lidského ducha a silný smysl pro spravedlnost...
Ta silná slova myslel naprosto vážne...

Zpět na úvodní stránku